Každý rok, v jeho závěru, asi všichni hodnotíme, jaký ten rok byl a co nám přinesl.

Já to dělala taky.

Ne tak intenzivně ovšem, jako tyto 2 roky, co bydlím na Mallorce. Právě v tu dobu, koncem roku se vracím na svátky domů, do měst a míst, kde jsem vyrůstala a žila spousty let a trávím ten kouzelný čas s rodinou a přáteli…


 

Návrat ke kořenům.

Jednoduše v půlce prosince sbalím tašky, dárky, psa, nasednu s úsměvem na líčku na trajekt, zamávám Mallorce na rozloučenou a vyrazím na cestu domů. Tam, kde mám kořeny, rodinu a přátele, tam kde jsem valnou většinu  života žila. Po 36 hodinách a 2 400 kilometrech vdechnu první smogový šluk  do plic a řeknu si:  „ a jsem tady!

Poté se už roztočí kolotoč návštěv, setkání, objímání a milého klábosení s těmi, které mám ráda a kteří mi v cizině prostě logicky chybí. A je to moc krásné! Mami neplač zase přijedu, mám Tě ráda!

Pod vánoční pařezy pak naděluji balíčky a krabice se španělskými dobrotami a typicky mallorskými drobnostmi dle nátury a preferencí mých milovaných. A že to bývají překvápka! O tom někdy jindy.


Bilancuji, tak hurá na to!

O to více pak přitom novoročním bilancování vyplouvají na hladinu důvody totálně PRO, ANO PROTO JSEM TADY A MILUJU ŽIVOT ZDE, a nedílně taky tak trošku ta PROTI, záležitosti, značně osobní většinou, kterých se mi tady  tak trošku nedostává prostě , holt život venku má  i svá negativa a chléb má všude dvě kůrky!

Život pár tisíc kilometrů od rodné země – to zní úplně hrozně, že?

A letos jsem si tak úplně poprvé řekla, že si to sepíšu, at to mám prostě černé na bílém, tedy na monitoru.

Taková malá osobní zpověď. Tak hurá do toho! 


Důvody PRO:

1) Krásné prostředí a čistý vzduch

  • žiju v čistém a opravdu krásném prostředí prosluněného ostrova, o kterém nejen Frederik Chopin nebo Michael Douglas řekli, že to je ráj na zemi, tam kde je  300 z 365 dní naprosté azzuro, vymetená modrá obloha, slunce vysoko nade mnou a při nadechnutí nezačnu kašlat!

          2) Plážování bez přestání 

  • Z terasy domu, kde mám pronajatý byt, v kouzelném, tichém přístavu na jihovýchodě Mallorky, se dívám na přístav a v mořských  vlnách se pohupující bárky.

Kilometr a půl na každou stranu domu mám po jedné pláži

  • Ta první, pro někoho to bude ta  hezčí, však více turistická, písečná, lemovaná chiringuity (čti čiringity – otevřenými, letními restauracemi přímo na pláži) , restauracemi a obchůdky se suvenýri se říká Cala Marsal. 
  • Ta druhá, na opačné straně našeho malého městečka, tak ta  je skalnatá, kamenitá. Není na ni jediná restaurace ani bar, prostě nic. Láká potápěče, plavce se šnorchly, pejskaře a vyznavače klidu a nádherných výhledů na otevřené moře, ta se jmenuje Cala sAlgar. To je místo, které mám ráda a je hezčí pro mne.

Můžu na ně vyrazit kdy chci – ráno, odpoledne, navečer, zaběhat si, vyvenčit psici, slunit se , posedět u knihy nebo ve dvou u lahvinky vína…Ten pohled se mi za ty roky co tu bydlím  a za těch tisíckrát, co jsem tady byla,  neomrzel a ani neomrzí

3) Nová přátelství

Získala jsem nové známé a kamarády – Čechy, Slováky, Poláky, Španěly a Mallorquís. Milé a sdílné lidi, co jsou s tady na stejné lodi – teda ostrově – co poradí a pomůžou, pokud mohou. Zrodí se tady někdy i mnohdy nečekané vztahy a přátelství, na základě drobných a letmých setkání – v obchodě, na tržnici, při venčení psa či nás samotných, v práci, od vedle z terasy…a je to moc krásný, upřímný a hřejivý pocit v duši.

4) Sousedská vřelost

  • Navíc, pokud se s někým někde pravidelně potkávám, třeba s vedoucím v nedalekém supermarketu, s prodavačkami, pumpařem, květinářkou, trafikantkou, plavčíkem, barmanem, spolu-venčitelem psa, nebo třeba jen cyklistou co si často jezdí vedle do obchodu pro bagetu, pozdravíme se HOLA (čti Ola) – alternativou našeho prostého Ahoj/Čau, mávnutím ruky, pokynutím a úsměvem, letmé setkání kdy si navzájem dáme najevo, že o sobě víme, že se známe, že tady nejsme jen turisti v silné sezoně. Prostě pokud někoho vidím víc jak podruhé na stejném místě ve stejnou dobu, dáme si najevo ANO Tebe já znám a rád Tě zase vidím…

5) Tykání

  • Všichni si TYKAJÍ! – Tykám na přepážce  v bance, na poště, prodavačům v obchodě, v baru, na pumpě, na každém úřadě, policajtovi, co Ti zrovna dává pokutu za rychlost nebo špatné parkování – haha – všude  bez rozdílu věku, postavení, smýšlení – spojuje nás společná země a španělština – pozn.: ano ani v angličtině se to nerozlišuje –  říkáš si možná – nic nového, španělština ovšem má tvar VY, může formálně VYKAT , má tvar slovesa, který se dá v jistých situacích dá použít…ale oni ho prostě – nepoužívají, lépe řečeno hooodně málo!

6) Svoboda a čas pro sebe

  • Získala jsem SVOBODU – ano takovou tu volnost, klid a neskutečnou pohodu všedních i nevšední dní, co tu prožívám dnes, zítra, pozítří… a taky jsem získala čas – ČAS pro sebe a na sebe, přesně ten, kterého se mi kdysi nedostávalo. Ale hlavně jsem získala bez limitní možnosti jak ho využít… a tyhle dva důvody byly pro mne asi ty nejdůležitější, proč jsem odjela z ČR

7) Španělské dobroty

  • no a nakonec bydlet zde pro mne znamená neomezený zdroj a stálý přísun všech těch STŘEDOMOŘSKÝCH DOBROT, všech na které si vzpomenu. čerstvé ryby a plody moře z trhu, místní baleárské komodity např.  proslulé sollerské sladké citrony(limones) a výtečné pomeranče (naranjas), místní olivový olej (aceite de oliva de Mallorca) , mandle (ametlla mallorqui), SUŠENÁ ŠUNKA neboli jamón serrano/ zde té nejvyšší kvality neboli PATA NEGRA , soprassada, chorizo fresco a llonganissa (speciality ze sušeného masa, koření a pimentonu) no mňam!

Vše na dosah ruky nebo na její natažení. Ráda experimentuju v kuchyni a ráda vařím z opravdových čerstvých surovin, z takových,  z jakých to jídlo vaří místní – to je pro mne další obrovské plus a další nasbírané zkušenosti. Moje favoritka je paella, jejíž mallorská verze je tady velmi oblíbená! 🙂


no a co teď teda ty položky PROTI?

tady jsou!

8) Mañana, mañana aneb zítra je taky den

  • ano, je to tak! Pokud jsi perfekcionalista na dochvilnost a dodržování termínů, tak tady přehoď na volnoběh a budeš s ostatními, Při zařazení rychlosti jedna už jsi na maximu. Jsou výjimky, ale to jsou většinou přistěhovalci mimo Španělsko – Němci, Britové, Češi atd…co je zajímavé, i tam se řadí za jedna a všichni bez rozdílu národnosti dříve či později stejně zvolní tempo….A je to prostě POHODA, NO STRES, nic neuteče, práce nemá nožičky,  I ZÍTRA JE DEN, na tohle si fakt zvykneš rychle!

Dávám to jako první zápor, protože to tak může být, ale tahle místní řekněme nepatrná  „nedokonalůstka“  závisí na tom, jak si ji kdo vezmeme k srdci!

Třeba já jsem v tomhle jako rybě ve vodě! 🙂

9) O fous slabší kulturní život 

  • No to je taky jak se to vezme, koná se zde spousta eventos, kulturních sportovních, oslavy různých svátků a tak podobně. Takže určitě si diář dovedu zaplnit. Ale není to prostě jako u nás doma. Řeknu to takhle: místní tady nefungují jako 20-letý německý turista v Palmě! Ti co mají rodinu tak chodí hlavně po rodinných akcích samozřejmě, my z vesnice se účastníme místních radovánek, na skleničku se tady chodí taky, sem tak kino – jen s poznámkou „no půjdeme, když chceš, ale já tam pochytím každé 10. slovíčko „ ), divadlo v sezoně pod širým nebem, v sezoně docela problém…všichni dělají do 21-23h (myslím gastro obory – ty vedou) , takže nestíháme dojet….plesy tady nejsou, taneční zábavy zase spíš pro mladší generace…

Obrovská deviza tady  pro nás přistěhovalce právě je to využití už zmiňované přírody ve svůj prospěch a navíc pro nás z „venkova“ – „campo“ jak se tady říká, ještě klid, bez stresu a spěchu…sakryš a zase jsem u pozitiva!

  10) a nehraju si na drsňačku

  • To nejhlavnější, co jsem nechala na konec je, že mi tady prostě chybí rodiče a přátelé, známí…! To je hlavní a velké negativum, to je má daň životu zde!

Vídáme se přes Skype, telefonujeme si, jsme spolu osobně těch pár týdnů kolem Vánoc, ale není to nic moc! Zajet k našim na chalupu, s kamarádkou na kafe nebo na drink a pokecat si o blbostech to prostě není,no!


Tak to je!

         Upřimně a ze srdce.

         Závěr? Jsem tady a nějak to prostě všichni dáváme! I když jsou chvíle, kdy  to je těžké…daň zaplacena! Zatlač slzu.

A začne další den, slunce svítí a já žiju, TEĎ a TADY!!


Tak zase příště!

Hasta pronto

Lucie Španělka 🙂

2017-02-25T21:01:11+02:00

Leave A Comment